klidnejsi a hezci

Ciao,
tak uz jsme home. Prvni tyden jsme byly se znamymi, babickou a Fousacem ve Velke Krasi v Jesenikach. Priroda krasna, ale mrtvej kraj. Malo prace = malo penez. V hospode maji vetsinou pivo jenom lahvovy a nemaji ani nakladanej hermelin - lidi se pry radsi najedi doma. Pri projizdkou mesty nam v aute hraly FSOL- Dead Cities a nenasly by jste lepsi soundtrack pro tenhle kraj. Pocasi bylo super, u chajdy bazen, takze Kaja byla ve svym zivlu. Jednou jsme se sli kouknout na mistni koupaliste, ktery bylo zhmotnelou vzpominkou na moje detstvi - parky na tacku, plavcik s pupkem, kerkou a brylemi, co nosil Stallone pred dvaceti lety, koupaliste vyvedeno v cerveno-modro-zlute barvy, drevene kabinky na prevleceni, zadnej tobogan, ale klouzacka do vody, apod. Krasa.

Bal jsem se, ze cestu tam nezvladnu, protoze den pred odjezdem jsem jeste zvracel. V Jesenikach se mi ale udelalo lip - prochazky, vylety {autem]. Nekdy jsem se citil fajn, nekdy jsem :vytuhnul: v posteli do obeda. Byly jsem tam se skvelyma lidna z Trince, takze to bylo moc prijemny. Babicka a Fous nem moc pomahaly, tak jsem "odpocival". Jedina {zato velka] cerna skvrna byla Kaja - zacala posledni mesic neskutecne zlobit. Za chvili ji budou tri, coz je nekdy nazyvano, jako mala puberta-obdobi zdoru, pak se nam taky narodila Barunka a jeste ke vsemu citi, ze tata neni uplne OK. Je toho na ni moc, ale to ji nemuze za vsechno omlouvat. Neodpociva se uplne nejlip, kdyz slysite, jak dole dela Kaja bordel a Olca v jedny ruce Barunku a druhou buch buch pres zadek nasi sweeeeet Caroline.

Po tydnu presun na pomezi Strednich a Jiznich Cech - Moninec. Je to kousek od Prcic. Opet ucast moc prijemnych znamych s detmi. Tady uz jsem s vyletovanim ubral, protoze se mi zacala vracet unava. V utery Kaja zacala zvracet a dostala teplotu, tak jsem to ve ctvrtek vydali a odjeli nach Prag.

Posledni dva dny me rozbolela palice a mam strevni potize, ale pricitam to spis tem tropickejm teplotam nez necemu jinymu. Jinak Barunka uz tolik nebuli. Je to vesely miminko, ktery si v den Olcinych jmenin poprve vzalo do ruky chrastitko. Na prvni pohled banalita, ale pro rodice popud k hromade SMSkam :=). Uz se tesim az se moje telesna schranka zregeneruje a zacnu vic fungovat. Olca je fakt silna zenska...

Zacal jsem si psat s lidmi, co maji rakovinu nebo jejich pribuzni. Vypada to zvenci jako depresivni korespondence, ale opak je pravdou. Je to jako komunikace v jinym jazyce = hodne uprimnosti a sily. Specialni pozdrav posilam do Liberce a preju vsem hodne sily!

Lance Armstrong rekl, ze nejlepsi vec, ktera ho v zivote potkala, byla rakovina. Pokud k nemoci pristupujete otevrene a zacnete zkoumat, proc vlastne prisla a mate to stesti, ze ten boj vyhrajete vy, pak nemuzu nez souhlasit s mistrem sveta Armstrongem. Cetl jsem i knizku o Lanceovi, kterou nepsal on ale jeho "znami" a z te chlapec nevyjde jako vitez. Nemam o jehoo charakteru velka ocekavani, ale jeho bojovnost s nemoci, kterou mel obdivuju.

Prijde mi ted vsechno klidnejsi a hezci. Zacal jsem poslouchat totalne nenarocny veci = OMD, starou Madonnu, Pet Shop Boys, KLF {na obrazku obal jejich desky Chill Out] ... Kdyz jsem jel poprve do Plzne s Robertem, tak si poustel hudbu z Rockyho. Ted bych si ho dal klidne taky.

krasnej den

P.S. = playlist v aute:

FSOL Dead Cities
PALAST ORCHESTRA Best Of
Yello Various
Alabama 3
Hodina zpevu
At ziji duchove
THE ORB Orbvs Terrarum
KLF White Room